Jak založit akvárium?

Možná jste u svých známých, v ZOO, případně na akvarijní výstavě uviděli perfektně zařízené nádrže, které jsou přesně to, co dlouho hledáte v dnešním přetechnizovaném světě. Ne náhodou většina lidí má akvárium právě ve větších městech. Akvárium nám totiž pomáhá zlepšovat interiér bytu, jak z estetického hlediska, tak i z hlediska zdravotního (zvyšuje vlhkost vzduchu), příznivě působí také na naši psychiku a umožňuje nám udržovat kontakt s přírodou.

Pokud máte obavy, zda budete zvládat údržbu nádrže, pak jsou naprosto zbytečné. Co se týče našich domácích mazlíčků, jsou akvarijní rybičky ze všech nejméně náročné, ať už po stránce finanční (sice nutnost počátečních investic, ale další náklady jsou velmi nízké), časové (kromě krmení nevyžadují rybky každodenní kontakt s chovatelem, můžete bez obav odjet na dovolenou, protože dospělé ryby v dobré kondici vydrží bez újmy i 3 týdny bez krmení), rybky neruší okolí ani vás hlukem, nezapáchají ani nezvyšují prašnost vašeho bytu (srst, peří).

Dnes ani nemusíte být domácí kutil a vyrábět si technické vybavení doma, ani by asi nešlo, protože moderní akvaristika se bez moderního vybavení prakticky dělat nedá. To co "ušetříte" na technickém vybavení, to budete muset vrátit formou své osobní zvýšené péče, nárůstem použití léčiv, případně i ztrátou svých chovanců. Takže než si budete moci zakoupit vybrané rybky, musíte si nejprve pořídit a zařídit nádrž (pokud si nenajmete firmu, která to za vás udělá). Na základě použitých materiálů rozlišujeme tři typy nádrží: kostrové, lepené a lité.

Pokud máte možnost pořídit si kostrové akvárium za "levnější peníze", nedělejte to. Za prvé vám nádrž začne po několikerém částečném napuštění a vypuštění vody při údržbě akvária téct, protože sklo tlačí k vrstvě tmelu také tlak vody napuštěné nádrže, částečně může tmel vytlačit, ale pokud odpustíme část vody, pak sklo se "vrátí" do trochu jiné polohy a zákonitě dochází ke vzniku netěsností. Druhým problémem je jistá rozpustnost tmelů ve vodě, což nemusí být ideální pro chemismus vody. A za třetí kovová pravoúhelníková kostra musí být přesně svařena, jinak bude tlak vody plné nádrže převeden do jednoho bodu v méně kvalitním sváru, a pak hrozí nebezpečí prasknutí skla. Pro křehkost nelze také doporučit větší nádrže (nad 20l) z litého skla.

V současné době se výhradně používají nádrže lepené silikonovými kaučuky. Nemusíte mít žádné obavy, že by lepený spoj nevydržel mechanickou námahu i velkých nádrží, objemy přes tisíc litrů jsou naprosto bezpečné. Negativně působí na lepidlo dlouhodobé používání dezinfekčních prostředků (malachitová zeleň, methylenová modř, trypaflavin aj.) a prorůstání řas slepovanými plochami, jedná se pouze o rozsivky (černá a hnědá řasa) ve velkém množství. Mohu vás ale ujistit, že mám lepené nádrže (největší 250 l) už více než 15 let. Spoje jsou samozřejmě porostlé řasou (zelená i hnědá), při výskytu onemocnění jsem samozřejmě aplikoval léky, a ani u sebe ani u desítek známých akvaristů jsem se nesetkal s nějakým poškozením lepeného spoje.

Momentálně se cena nové lepené nádrže pohybuje zhruba kolem 8-10 Kč za litr. Pokud si chcete nádrž slepit sami z finančních důvodů, pak bez možnosti získat levné sklo nemáte prakticky šanci ušetřit významnější částku. Pokud nemáte sklo kvalitně nařezané, pak prakticky nelze slepit funkční a těsnící nádrž. Jiný důvod pro lepení nádrží doma mně nenapadá, protože jistě existuje spousta firem, které vám nádrž zhotoví v profesionální kvalitě na objednávku podle vámi dodaných rozměrů. Pokud máme tedy k dispozici nádrž, můžeme se zajímat o její dno.

Na dno akvária používáme písek či drť (žulová, čedičová), jenž neovlivňuje chemismus vody, nežádoucí je především přítomnost vápence, pokud zrovna nechceme chovat cichlidy z afrických jezer. Vápenec zjistíme orientační zkouškou velice snadno: polijeme vzorek našeho dna zředěnou (asi 10%) kyselinou chlorovodíkovou, a pokud bude unikat plyn (vyšumí), pak je náš substrát bohatší na vápenec a bylo by vhodné ho raději nepoužívat. Substrát důkladně propereme, abychom získali částice o velikosti asi 3-5 mm.

Příliš jemný písek sloupec vody totiž udusá, což má negativní dopad na kořenový systém rostlin. Příliš velké kamínky nepůsobí esteticky nejlepším dojmem a navíc musíme být opatrnější při jejich sypání do akvária, případně menší rybky, mohou vklouznout do skulin mezi nimi a uvíznout v nich. Dno svažujeme od zadní stěny k přední, kde je jeho výška 2-3 cm, u zadní stěny to bývá okolo 15 cm, profil a reliéf dna však plně záleží na naší představě a vkusu, protože pro rostliny není důležité zda mají pod sebou 2 nebo 15 cm štěrku.

Při na pouštění nádrže vodou o teplotě 20-30 °C, položíme na dno umělohmotnou či skleněnou misku, na kterou vedeme proud přitékající vody, abychom nezdeformovali reliéf dna. Při asi 15 cm sloupci vody doporučuji nádrž osázet rostlinami, které budou zachyceny kořeny ve dnu, plovoucí rostliny umístíme nakonec. Po napuštění nádrž zakryjeme krycími skly (zabraňují prášení do nádrží a vyskočení rybek) a osvětlíme ji.

Nádrž zásadně neumisťujeme naproti oknu, jinak budeme mít problémy se zelenou řasou (nejlépe umístíme akvárium k boční stěně v místnostech, kde okna směřují na sever). Pokud máme akvárium ve stěně či ve skříni, nesmíme zapomenout na minimálně 15 cm manipulačního prostoru nad akváriem. Zhruba po týdnu můžeme vpustit do nádrže rybky.

zdroj: ZVEREX - AQUA-CENTRUM

zpět

info@akvarijni.cz