Živorodka trpasličí (Heterandria formosa) je jednou z nejmenších zatím známých sladkovodních rybek, která byla do Evropy dovezena před více než osmdesáti roky. Svými vlastnostmi je vhodná i do zcela malých akvárií. Samečci v mém chovu dorůstají pouhých 13 milimetrů délky, samičky jsou znatelně větší - až 30 milimetrů. Ve vyhovujícím, klidném prostředí bývají tyto rybky velmi pěkně zbarveny, a to zejména tehdy, můžeme-li je chovat samostatně v nádrži hustě zarostlé jemnými rostlinami rodů Nitella, Myriophyllum a chomáčky Riccia, plovoucími u hladiny.
Tak nejvhodněji napodobíme přírodní prostředí, v jakém se nejčastěji vyskytují - tedy v klidných jezerních příkopech, bažinách a menších pomalých tocích Floridy, Jižní i Severní Karoliny a Georgie. Mladé rybky v akváriu pilně loví jemný plankton a bývají touto činností zaměstnány po celý den. Chovné samice je v rostlinném houští nijak neznepokojují ani nepronásledují. Dospělí samečkové, vzhledem ke své drobnosti, pro to nemají žádné předpoklady. Raději se také věnují lovu drobné, živé potravy v rostlinných houštinkách.
Přes svoje mimořádně malé rozměry, zejména samečků, jsou to rybky jemně, ale velmi pěkně vybarvené. Základní barva je světle hnědá s červenohnědým nádechem. Ve hřbetní partii tmavší, v břišní části světlejší. Od špičky tlamky, přes oko až po střed kořene ocasní ploutve probíhá širší, tmavý pás, který v zadní polovině těla kolmo přetíná několik stejně zbarvených příčných pásků. S přibývajícím věkem ryb se tyto příčné pásky stávají méně zřetelné. U kořene hřbetní a řitní ploutve je tmavá skvrna s hnědočerveným orámováním zadní partie.
Tělo rybky je za příznivých podmínek výrazněji skvrnité, ploutvičky jsou jemně nažloutlé. Je téměř neuvěřitelné, jak bohatou a jemnou kresbu najdeme při podrobnější prohlídce na těchto rybkách pomocí veliké lupy. Sameček se liší od samičky kromě značně menší velikosti mnohem štíhlejším tělem a dlouhým kopulačním orgánem - gonopodiem.
Tyto roztomilé rybky jsou velmi skromnými chovanci. Pro jeden pár postačí pětilitrová nádrž. Ovšem pro pravidelný odchov je mnohem vhodnější nádrž obsahu alespoň 25 litrů s důkladnou "džunglí" jemnolistých rostlin, ve které je dostatek prostoru i vhodných úkrytů. Sám je již v takovém akváriu odchovávám a věnuji jim značnou péči, zejména při zajišťování nejvhodnějšího živého krmiva. Pokud je to možné, jen málokdy zneužívám jejich vlastnosti, že jsou při výběru potravy nevybíravé a v nouzi se spokojí dosti dlouhou dobu se suchými i umělými krmivy jak živočišného tak i rostlinného původu.
Ovšem v mých nádržích co nejčastěji a pravidelně dostávají pečlivě tříděný drobnější plankton, hlavně buchanky a jejich nauplie. Větším samičkám občas zpestřuji jídelníček zvlášť vytříděnými, nejdrobnějšími nitěnkami v malých dávkách. V chovné nádrži mívám trvale 20 až 30 těchto rybek všech velikostí. Odrostlé odlovuji do metr dlouhé rozplavávačky a zatím se vždy najde dostatek akvaristů, kteří o ně mají zájem.
Poněkud atypicky od ostatních živorodek se vyvíjejí u nich zárodky, a to postupně, nejčastěji pouze jen dva až tři najednou. Je velmi zajímavé, že právě vržená mláďata, přes svoji nepatrnou velikost, hned projevují první náznaky vybarvení a mají se čile k světu. Své rybky chovám při průměrné teplotě okolo 23 °C, což jim velmi svědčí. Avšak podle údajů v odborné literatuře snesou občas bez následků pokles až na 16 °C, kdy pouze poněkud ztrácejí svoji živost a snižují intenzitu svého vybarvení.
Přesto, že jsou snášenlivé a mimořádně mírumilovné povahy, pozoruji u nich občas drobné, zcela neškodné potyčky, které však nikdy nevedou ke zranění napadených jedinců. Není bez zajímavosti, že někdy v takových případech jde nejen o dvojici droboučkých samečků, ale i samiček. Se zájmem jsem mohl nejednou pozorovat, jak sotva desetimilimetrový trpaslíček s výbojně napjatými ploutvičkami imponuje před stejně velikým soupeřem, aby za chvilku zmizel v rostlinné houštině, kde se přece jen cítí bezpečněji.
Pro miniaturní velikost samečků nejsou živorodky trpasličí vhodné do společných nádrží. Zato se plně uplatní i v malém akváriu, které jim pro začátek plně postačí. Vzhledem ke své nenáročnosti v chovu i poměrně značné odolnosti jsou však ideálními rybkami začátečníků nebo těch akvaristů, kterým doma zbývá pro chov jen málo prostoru.
Otakar Litomiský
Akvárium Terárium 12/1996